Bylo vypočteno, že řeka je nestálejší než filipínské sopky. Ve starých kronikách a novinách se dochovala celá řada popisů povodní. V roce 1835 nebo 1736 v povodí Odry pršelo sedmdesát dnů, přičemž déšť často přecházel v průtrž mračen. „Onoho roku v červnu přišla velmi velká voda a trvala tři týdny,“ psalo se o ní později.
Takto vypadala povodeň v roce 1897: „Odrou plulo několik říčních nákladních lodí, které využily vysokého stavu vody v řece. V pátek byl u železničního mostu zadržen částečně zničený vor, který voda bez problémů odnesla. Nebylo totiž pravděpodobné, že by na voru byli voraři a že by po cestě utonuli. Poslední povodeň v okrese Ratiboř nejvíce zasáhla tyto obce: Hlučínská Lhota, Pietrzykowice, Kobylno, Antošovice, Chałupki, Kamień, Ostróg, Miedonia, Zabełków, Łubowice, Brzeźnica, Odrzyków, Łęg, Hrabiowska Zawada, Buków, Szychowice, Grzegorzowice, Lasoki, Turze a Ruda. Žito bylo již z větší části sklizené, ale deště a povodeň způsobily velké škody na pšenici, ječmeni a bramborách.“
Zdroj: Nowiny Raciborskie (Ratibořské noviny)
Druhá největší polská řeka, která do Polska přitéká na úrovni hraničního přechodu Chałupki – Bohumín, v průběhu staletí měnila svůj název. V dokumentech z přímořské oblasti se setkáváme s názvem Odora. Otto I. v roce 949 používal název Odera, Měšek I. v dokumentu Dagome Iudex píše Oddera. V roce 1272 biskup magdeburský uvádí název Edra. Mnohé nasvědčuje tomu, že jméno Odra pochází z Pomoří. Jeho přesný význam je „řeka, která odírá břehy, která se prodírá krajinou a tvoří zaplavená území zvaná odřiska“. Někteří badatelé název odvozují z praindoevropského Ad-ra, což znamená „vodní tok“. Kořen ad se vyskytuje ve všech praindoevropských jazycích jako označení vody. Na římských a řeckých geografických mapách se objevuje název Viadrina. Pro Římany to totiž byla řeka, se kterou v jejím horním toku v okolí Moravské Brány a Ratiboře se stýkala jantarová stezka. Současný název se objevuje v Polské kronice Galla Anonyma, který na časy panování Boleslava Křivoústého vzpomíná slovy: „(...)s tolika rytíři, s kolika mohl, se vydal na cestu a přikázal všemi možnými způsoby znemožnit užívání mostů a brodů na řece Odře“. Jiný polský kronikář Jan Dlugoš píše: „Odra, která jakoby odírá, tak že v rychlém proudu s sebou odnáší to, co sebrala z polí a lesů.“
Řeka pramení na jihovýchodním svahu Fidlova kopce v Oderských vrších, ve výšce 634 m n. m v blízkosti obce Kozlov. V 19. století byl jeden z pramenů obezděn a byl nad ním postaven altán, což mělo znamenat, že to je místo, kde začíná řeka. Skutečný pramen řeky je však v podmáčených loukách, ze kterých mnoho mikroskopických pramínků tvoří po několika desítkách metrů malý potok. Řeka je dlouhá 854,3 kilometrů, z toho 742 kilometrů se nachází v Polsku. Zajímavostí je, že Odra byla kdysi více než 1000 kilometrů dlouhá, avšak v důsedku regulace koryta provedené v 18. a 19. století se její tok zkrátil. Horní tok představuje úsek od pramene po vodočet Kozlí (Koźle) v Kandříně-Kozlí (Kędzierzyn-Koźle), těsně před ústím Glivického kanálu do Odry.
Je to těžko představitelné, ale Odra byla kdysi o 150 km delší. Na starých mapách je vidět meandrující řeka s četnými zákruty, jejichž stopy jsou na Ratibořsku dodnes patrné. Staré vodní koryto Odry se nachází například ve vsi Studzienna (místní část Ratiboře). Vzhled řeky, jaký byl ve starých časech, můžeme obdivovat v Chałupkách – Bohumíně. Zde se rozkládají známé Meandry řeky Odry, které jsou oblastí Natura 2000. Koryto řeky Odry se začalo ve větší míře upravovat v 18. století. Práce byly urychleny v roce 1746, kdy byl jmenován inspektorem vodních staveb a valů Arnold Neuwertz. Jeho cílem bylo vytvořit odpovídající průtokové profily pro střední a vysoké vzedmutí hladiny. To spočívalo v prokopávání zakřivených částí, odstraňování jezů nebo usnadňování splavnosti a zužování širokých profilů. V letech 1770–1780 byly provedeny průkopy v oblastech Ratiboř, Opolí, Stěnava (Ścinawa) a Zelená Hora (Zielona Góra). Do roku 1782, jak informoval Neuwertz, bylo na území Slezska provedeno 48 výkopů, které zkrátily řeku o 60 kilometrů. V roce 1790 bylo nařízeno generální vyčištění dna od kořenů stromů a odstranění mostů, kterých zůstalo mnoho v řece ještě z doby třicetileté války. Po povodni v roce 1785 byly zpevněny valy a jejich koruny byly navýšeny o 1 až 1,5 stop nad nejvyšší do té doby zaznamenaný stav. Na základě Bohumínského protokolu (Protokol o dodržování zásad při úpravách oderského toku, něm. Protokoll über die beim Ausbaue des Oderstroms zu befolgenden Grundsätzez) ze dne 7. července 1819 bylo upuštěno od narovnávání koryta, tak aby byly zachovány zbytky říčních zákrutů. Byly odstraňovány mělčiny v korytě a utvářena normální šířka řeky, která se směrem k dolnímu toku zvyšovala. Odra v Ratiboři byla v té době široká 61 metrů, v Kozlí (Koźle) to bylo o 7 metrů více. Do roku 1843 bylo na řece napočítáno 5,4 tisíc odháněk a 70 tisíc výhonů.
Myšlenka postavit retenční nádrž v údolí Odry nad Ratiboří vznikla po katastrofální povodni v roce 1880. V roce 1882 byl vydán seznam vesnic, které by bylo nutno vysídlit, návrh na umístění nádrže a její rozlohy při různých výškách hladiny od 189 do 195 metrů n. m., na přeložku železniční tratě a výstavbu valů. V letech 1905 a 1906 bylo vypočítáno, že nádrž při výšce hladiny 200 m n. m. a při povrchu zaplavené plochy 102 kilometrů čtverečních pojme 640 milionů metrů krychlových vody. V dalších letech se tyto návrhy stále měnily, především vzhledem k plánům na propojení Odry a Dunaje, díky kterému se z Odry měla stát velká komunikační tepna. Z toho důvodu byla plánovaná výška hladiny snížena na 197,3 m n. m., čímž se zatopená plocha zmenšila na 85,5 kilometrů čtverečních a celkový objem na 390 milionů metrů krychlových. Byla plánována výstavba plavebního kanálu, který by míjel nádrž na východní straně. V roce 1870 byla zahájena diskuse o výstavbě Dunajsko-oderského kanálu. Jeho trasa na úseku Chałupki – Vídeň měla mít délku 273 kilometrů. Tuto vzdálenost měly překonat lodě o hmotnosti 300, 400 a 500 tun za 22 dnů.
Voda v Odře je stále čistší. Nikoho už nepřekvapí pohled na rybáře na jejích březích nebo na plavce koupající se v řece. Doufejme, že stále bohatší bude i oderská fauna a flóra. Ještě na přelomu 19. a 20. století připlouval pravidelně do Olavy (Oława) jeseter západní a do Ratiboře losos. Velmi často se podařilo vylovit obrovské sumce. V minulém století začaly ryby v Odře rychle ubývat. Vymírání druhů způsobil bouřlivý rozvoj průmyslu v 19. století v Horním Slezsku a na Ostravsku, svůj podíl mělo také narovnávání říčního koryta. „V Odře se v posledních dnech objevilo značné množství otrávených ryb. Několik jich bylo předáno městskému chemiku, aby zjistil, o jaký jed se jedná,“ informovaly 29. června 1889 Ratibořské noviny. 24. září 1890 se ve stejných novinách objevila zpráva o mizení raků. Na základě rozhodnutí vedení Vládního obvodu Opolí bylo do řeky vhozeno devět set kop malých raků. „Nebude to mnoho platné. Z našich řek mizí ryby proto, že při neustálých narovnáváních koryta jsou do řeky sypány kameny, vyzdívány břehy, jsou vytínány kořeny a stromy, mezi nimiž ryby kladou jikry. Pokud se bude při narovnávání koryta postupovat stejně jako dosud, zmizí ryby z řek zcela. Ryby jsou u nás vzácné a drahé. Naopak levní byli zajíci – prodávali se po 60 fen. za kus,“ okomentovala události redakce.
Na horním toku Odry probíhá výstavba vodní nádrže Ratiboř, která se částečně nachází v katastru obce Křižanovice (Krzyżanowice). Suchý poldr má zajistit ochranu před přírodními katastrofami podobnými té, ke které došlo v roce 1997. V první etapě, která proběhla v roce 2001, byl postaven suchý poldr Buków o rozloze cca 8 km2 a o maximálním objemu nádrže 50 milionů m3. Poldr již splnil svou předpokládanou funkci, když v roce 2010 zadržel více než 40 milionů m3 povodňové vody řeky Odry. V současné době probíhá druhá etapa – výstavba suchého poldru na ploše 2626 ha na území mezi mostem v Křižanovicích a hrází v Ratiboři. Nádrž zajistí redukci povodňové vlny na velikost umožňující bezpečné odvedení vody a pomocí systému hrází bude chránit před povodní území mezi Ratiboří a Vratislaví.
Vodní nádrž Ratiboř bude po dokončení na území o rozloze 2626 ha schopna pojmout 185 milionů metrů krychlových vody. Jedná se tedy o největší hydrotechnickou stavbu tohoto typu v Polsku. Pro srovnání: vodní nádrž Solin má objem 80 mil. m3, Czorsztyn 63,3 mil. m3, Goczałkowice 46 mil. m3, Nysa 73 mil. m3, Otmuchów 81 mil. m3 a Jeziorsko 81,3 mil. m3. Plánovaná délka hráze vodní nádrže Ratiboř je 22 km, výška hráze od 7 do 10 metrů. Bude se jednat o suchý poldr, který bude naplněn vodou pouze za povodňových stavů. Přeměna ze suchého poldru na retenční nádrž a její začlenění do vodního koridoru Dunaj-Odra je nyní ve stádiu projektu.
Malebné meandry řeky Odry můžeme vidět jednak na starých mapách, jednak naživo v úseku řeky mezi vesnicemi Chałupki a Zabełków. Řeka v tomto úseku nebyla splavná, a proto zde v 19. století nebyla provedena regulace jejího koryta.
Díky tomu se dochovala jedinečná přírodně cenná oblast, jedna ze tří podobně významných přírodních oblastí na Ratibořsku (dalšími jsou přírodní rezervace Łężczok a les Obora). Řeka při každém větším zvýšení hladiny mění tvar svého koryta. Nachází se zde několik vzácných stanovišť chráněných rostlin evropského významu, mj. břehové lesy s olší lepkavou a jasanem, lužní lesy (tzv. měkký luh) a podmáčené louky.
Byl zde prokázán výskyt více než 120 rostlinných druhů. Žijí zde bobři, vydry, vzácné druhy motýlů a ohrožení brouci. Ve strmých březích hnízdí ledňáček. Meandry jsou součástí soustavy chráněných území Natura 2000. Oblast je vhodná k provozování vodních sportů, od jara do podzimu probíhá mnoho organizovaných sjezdů řeky.
Na Ratibořsku je několik míst s krásným výhledem. Ve vesnici Pogrzebień, která patří pod obec Kornowac, je z vyhlídky u silnice do Lubomi výhled na celé údolí Odry a při dobré viditelnosti i na Beskydy, pohoří Krkonošsko-jesenické subprovincie a Moravskou bránu, která tato horská pásma odděluje. Toto místo je také velmi vhodné pro pozorování hvězd. V Chałupkách byla v říjnu 2017 zprovozněna rozhledna, která je více než 27 metrů vysoká a vede na ni 114 ocelových schodů (k rozhledně vede cesta odbočující ze silnice č. 78 přibližně v polovině cesty mezi vesnicemi Olza a Chałupki, nedaleko odbočky na Zabełków). Z věže jsou nádherně vidět meandry řeky Odry a široké okolí. Další vyhlídka se brzy otevře z věže tvorkovského zámku, kde bude umístěna vyhlídková plošina. V budově staré vozovny v Tvorkově (Tworków) pak vznikne centrum cestovního ruchu a konferenční sál. Revitalizační práce budou zahrnovat rovněž zpevnění a zajištění části trosek zámku.
